Život patnáctky Simona Fořtová,

<p>Dnes není ohroženějšího druhu politiků, než jsou starostové. V dřívějších dobách starosta obecně platil za váženého člověka, kterému občané důvěřovali a měli ho v úctě. Věděli, že obec je díky jeho osobě v těch nejlepších rukou. Funkci starosty určitě nelze považovat za běžné povolání. Je to funkce zahrnující obrovskou zodpovědnost. Čtyřiadvacet hodin denně.</p><p>Starosta znamená – starati se. V česko-moravsko-slezské kotlině je to představitel obce. Ale také Sokola, Orla či jiných spolků.</p><p>Starati se předpokládá znát potřeby těch, o které se má starosta starat. Proto musí mezi svůj lid docházet. Dívat se, naslouchat, diskutovat, podílet se, hájit jejich zájmy, atd..</p><p>Trochu jiné formy má tato péče na vsi, trochu jiné ve městě. Najít prototyp toho, kdo by mohl stát pro vesnici i město modelem, nebylo snadné. Volba padla na Horní Měcholupy a Hostivař. Městská aglomerace a vesnice. Bez hranic a antagonismů. Že by díky starostovi ? Možná. Zkusíme najít recept i pro ostatní starosty, jak pečovat o „své“.</p><p>Abychom alespoň částečně zachytili rozmanitosti žití, pojali jsme příběh Prahy 15 jako publicistickou mozaiku.</p>