Zámek Jemniště

<p>Barokní, rokokově upravený zámek Jemniště se nachází asi 10 kilometrů sz od města Vlašimi, okres Benešov, Středočeský kraj. Prvním písemně doloženým sídlem pánů z Jemniště byla tvrz ze 14. stol. V 18. stol. získal panství František Adam z Trauttmansdorffu, který nechal vybudovat západně od staré tvrze pohodlnější sídlo, dnešní zámek. Jeho stavba vznikla v první polovině 18. stol. nepochybně podle projektu významného českého barokního stavitele Františka Maxmiliána Kaňky, s nímž spolupracoval i malíř Václav Vavřinec Reiner, který se podílel na výzdobě kaple sv. Josefa. F.M. Kaňka byl pro zajímavost jedním ze stavitelů pražského Klementina. Tvrz se poté stala příbytkem pro zaměstnance pánů. Po požáru v roce 1754 byly interiéry zámku upravovány a z této doby pocházejí také malby hlavního sálu od Felixe Antonína Schefflera. Roku 1773 získal zámek sňatkem hrabě Jindřich Rottenhan, za kterého se jemnišťské panství stalo důležitým střediskem bavlnářského průmyslu. Rottenhan se také podílel na stavebních úpravách zámku v klasicistickém slohu a severně od budovy zámku založil velký přírodní anglický park a zrušil styl tehdejší francouzské zahrady.Po 2. světové válce připadlo panství státu. Mezi lety 1953 - 1961 byla na zámku Jemniště instalována výstava odívání, jednalo se o pobočku Umělecko- průmyslového muzea v Praze, v letech 1962 - 1974 využívalo prostory benešovské okresní muzeum a do konce 90. let byla v zámku kromě dobově zařízených interiérů i výstava Theatrum mundi (velká sbírka map a plánů od holandských kartografů z konce 17. stol.), zmiňovaná expozice dnes již není součástí zámecké prohlídky. Po roce 1989 bylo Jemniště v restituci navráceno rodině Šternberků. Nyní je jeho majitelem Jiří Šternberk, který sídlo také obývá. Zámek Jemniště je půvabná patrová stavba, která byla postavena hlavně k letnímu užívání. Dominuje zde elegantní štít s balkonem, který zvýrazňuje vstup do zámku. Nižší budovy po stranách zámku sloužily k hospodářským účelům. Napojují se na hlavní zámeckou budovu téměř v pravém úhlu a vytvářejí tzv. čestný dvůr, srdce barokní zámecké architektury. Zadní průčelí zámku je obráceno do parku. Za F.A.Trauttmansdorffa byl park francouzského typu, kde byly typické přísné geometrické linie, sochy a fontány. Často byl využíván k pořádání zahradních slavností, k témuž účelu byly vybudovány i dva zahradní pavilony. Na přelomu 18. a 19. stol. byla barokní zahrada přeměněna v romantický anglický park. Jedinou připomínkou někdejší francouzské zahrady je úprava čestného dvora a nově založený libosad na pravé straně zámku. Rozsáhlý anglický park upoutá nejen romantiky a milovníky přírody, je oživen soustavou rybníků, nově upraveným nádvořím, francouzskou zahradou, Giardinettem, skalkou a vřesovištěm, můžeme zde shlédnout pávy a okrasné vodní ptactvo. Prohlídka zámku nám dnes nabízí zámecké interiéry vybavené dobovým nábytkem z baroka a rokoka. K nejkrásnějším interiérům patří zámecká kaple Sv. Josefa s výzdobou Václava Vavřince Reinera, Felixe Antonína Schefflera a Matyáše Bernarda Brauna. Ústřední prostorou zámku je taneční sál prostupující dvěma patry, jehož stropy a stěny zdobí rokokové malby od Felixe Ant. Schefflera a barokní štukové reliéfy od Matyáše Bernarda Brauna. Zámek nám nabízí také zlatý a modrý salón, bývalé ložnice, zelený předpokoj a modrý kabinet.Své chvíle si může návštěvník zpříjemnit v nové zámecké kavárně upravené ve stylu 30.let.</p>