Tri dny do nikdy

<p></p><p>Když v roce 1939 řekl Albert Einstein Franklinu Rooseveltovi, že je možné zkonstruovat atomovou bombu, neřekl prezidentovi o svém dalším objevu, tak mimořádném a nebezpečném, že zůstal tajemstvím… až dosud. Když dvanáctiletá Daphne Marrityová vezme z domu své babičky videokazetu nadepsanou Pee-wee a jeho veliké dobrodružství, netuší ona ani její otec, vysokoškolský profesor Frank Marrity, že krádež přilákala pozornost izraelské tajné služby a prastarého okultistického spolku z Evropy, ani to, že se během několika hodin objeví její dávno ztracený dědeček, který se také zoufale snaží kazety zmocnit. </p> <p>A když někdo ukradne Daphneina plyšového medvídka, slepá vražedkyně málem zastřelí Franka a na Daphne z vypnutého televizoru hovoří duchové, ocitají se oba uprostřed vražedného zápasu. Aby přežili, musí se rychle naučit pravidla magické šachové partie a využít všechen svůj důvtip a odvahu, aby unikli osudu mnohem horšímu než smrt…</p> <p>Ohlasy:</p> <p>„Tim Powers patří už dlouho mezi mé nejoblíbenější autory, jejichž knihy popadnu okamžitě, jakmile se objeví. Tři dny do nikdy nabízejí všechno, co na něm obdivuji: inteligenci, vypravěčské umění, nádherné dialogy, ohromnou představivost a emocionální sílu. Je to úžasný román.“ Peter Straub</p> <p>„Hurikán, který smetl zatuchlou postmodernistickou přecitlivělost, která zasáhla většinu literatury. Powers ví, že věda klade své otázky tak, aby dostala předem danou odpověď, a proto je tato kniha svižným a barvitým hledáním pravdy, která je zřejmá jen těm skromným.“ Dean Koonitz</p> <p>„Ve Třech dnech do nikdy nalézáme typické mezníky, jimiž Powers své světy osazuje: několik rovin vyprávění, důkladné zápletky a charakterizace, odvážnou sevřenost děje, tajuplnou směsici intelektuální akrobacie a ďábelsky rychlé akce, náhlé změny vnímání, běžné užití rituální magie. A nad tím vším se vznáší (jak poznamenal John Shirley) pocit, že „za předivem obyčejného světa, za brebentěním média a historickými fakty se tetelí tajuplné hájemství nepoznaného.“ Pocit, že zázračno je všude kolem nás. Powers konfrontuje osobní zájmy a obecné dobro, účel a prostředky, prospěchářství, sofistiku a kategorický imperativ: hrany a zlomy, životy krutě rozervané násilím, historickými událostmi a osobním utrpením, a nad tím vším bez konce fičí temný, neutišitelný vichr. Připomíná nám, že stejně jako svět, který vnímáme, může být pouze částí světa skutečného, jen jednou stránek z mnoha, může se totéž stát i s naším časově podmíněným vnímáním dobra a zla. “ Michelle Westová &amp; James Sallis</p>