Popis produktu
<p>AUGUSTIN NAVRÁTIL (1928-2003) - Drda / Měřička - POVODNĚ / "BOB" KRČIL SE VRACÍ / Machovec - "DALMACIA" JAKUBA DEMLA / Matoušek, Langer - ZOUFALÁ PLAVBA / ATELIÉRY - Němec / Štourač - OBRAZY / Krivošíková / Kaufman - JEDNA KU JEDNÉ / PRÓZA - Límanová / BABÁK PŘEDSTAVUJE / NOVÉ BÁSNĚ / Haloun - IT´S ONLY ROCK´N´ROLL BUT… / SCENÁRISTICKÁ DÍLNA / Kritický COULEUR - reflexe / PŘÍLOHA - Jedna věta / a další<br /><br /> Editorial<br /> Terezie Pokorná<br /><br /> Ve volné návaznosti na portrét lékaře Vladimíra Kozy z minulého čísla otevírá jarní číslo RR esej Adama Drdy o nepochopitelně pozapomenuté osobnosti Augustina Navrátila (1928-2003): zásadového, vytrvalého a pracovitého křesťana "kverulanta", jehož petici za náboženskou svobodu v socialistickém Československu podepsaly statisíce lidí, a člověka, který se nikdy "nesklonil před státní mocí, osobující si právo na jeho svědomí", ačkoli proti němu "postupoval komunistický aparát výjimečně ničemně, neboť byl prohlášen za duševně chorého a vězněn v psychiatrické léčebně".<br /> Podstatná část čísla je jako vždy věnována literatuře. Koláž z korespondence a veršů s názvem Zoufalá plavba je výsledkem společného autorského experimentu Martina Langera a Ivana Matouška. Současnou poezii v RR tentokrát představují i verše Marie Iljašenko, Hany Kosákové a Roberta Krumphanzla. Dějištěm rukopisné prózy Terezy Límanové, z níž otiskujeme ukázku, jsou tajuplné prostory starého malostranského domu, evokované vzpomínkami na dětství, které v něm vypravěčka prožila. V dalším díle Scenáristické dílny je zastoupena práce studenta FAMU Viléma Hakla. Martin Machovec ve svém literárněhistorickém cestopise po stopách dávného "putování na jih", které podnikl Jakub Deml, připomíná některá málo známá fakta a zaznamenává i vskutku překvapivé objevy ze své vlastní cesty.<br /> Autorská kniha grafika Jana Měřičky je inspirována zážitkem bleskových povodní, stránky z ní uvádí Eva Bendová. Jiří Štourač představuje své nové obrazy a na otázky odpovídá Viktoru Karlíkovi. Práce slovenské výtvarnice Silvie Krivošíkové provází rozhovor Petra Vaňouse. Roman Kameš v tomto čísle otevírá svůj obrazovo-textový glosář s názvem Pohledy R. K.: první část věnuje nedávné výstavě a chystané publikaci legendárního fotografa Bohumila "Boba" Krčila s tématem Afghánistánu. Petr Babák tentokrát upozorňuje na projekt Pavly Nešverové, usilující "zobrazit nezobrazitelné". Cyklus Ateliéry pokračuje návštěvou pracovní prostory malíře Davida Němce. Karel Haloun v tomto čísle uzavírá svou sérii příspěvků o designu obalů hudební nosičů.<br /> Kritický Couleur obsahuje nekrology za Laurence Bocage, "naší francouzskou přítelkyní, germanistkou, bohemistkou a nadšenou obdivovatelkou české kultury", pro kterou zejména před rokem 1989 statečně a nezištně vykonala mnohé - zemřela 5. ledna tohoto roku náhle ve věku padesáti tří let. Martin Hybler se zamýšlí nad dílem současného francouzského filosofa Michala Onfraye, Tereza Marečková recenzuje inscenaci Célinovy Církve ve Studiu Hrdinů, Marta Ljubková nový román Zuzany Brabcové, Petr Šimák knihu Anny Blažíčkové, Petr Adámek paměti Vladislava Zadrobílka, Hana Ulmanová nejen výbor povídek Henryho Jamese a Hana Kosáková prózu Elišky Vlasákové. Veronika Tuckerová se vrací ke čtyřem významným výstavám z poslední doby a Terezie Pokorná ke dvěma filmům o I. M. Jirousovi. Marek Vajchr se zaměřil na "priority mužů z kulturní rubriky Lidových novin" a Adam Drda pojednává o státním vyznamenání pro Otu Filipa a o tom, jak tento akt reflektovali místní novináři.</p>
