Popis produktu
<p>Studium politiky v Latinské Americe má ve světě – a částečně i u nás – bohatou tradici. Byl to totiž vývoj v Latinské Americe, který často určoval výzkumné priority světové politologie.</p><p>Latinskoamerická zkušenost mimo jiné podnítila diskuse o prezidencialismu a parlamentarismu. Stejně tak řada hypotéz týkajících se hroucení demokratických režimů, (re)demokratizace či konsolidace základních demokratických institucí byla nejprve testována na latinskoamerické zkušenosti a následně vstoupila do obecné komparativní politologie. S ohledem na to je v knize rozpracován obsáhlý teoretický rámec, který se zabývá koncepty, jako jsou stát, režim, vláda nebo populismus. Mnohé z nich jsou v české politologii analyzovány vlastně poprvé.</p><p>Zatím poslední podnět výzkumu latinskoamerické politiky přinesl počátek nového tisíciletí, kdy v mnoha zemích došlo k mocenskému vzestupu levice, který často znamenal buď první skutečné střídání u moci, nebo projekt zásadní transformace politického režimu.</p><p>Záměrem této publikace je charakterizovat tuto „levicovou vlnu“, vymezit, kdy jde „pouze“ o změnu vlády a kdy o změnu režimu. S ohledem na odlišnosti působení jednotlivých levicových vlád autoři navrhují jejich typologii, která pomáhá osvětlit tyto rozdíly a vymezuje tzv. radikální vlády, jež usilují o změnu režimu a jsou v tom relativně úspěšné. Těmito radikálními vládami jsou vlády Huga Cháveze ve Venezuele, Eva Moralese v Bolívii a Rafaela Correy v Ekvádoru. Jim jsou věnovány samostatné případové studie. Jaké důsledky má slabá státní identita?</p><p>Proč je akceschopnost státu mnohdy důležitější než typ politického režimu?</p><p>Může být populismus dobrým nástrojem demokratizace?</p><p>A co je vlastně populismus?</p>
