Nevděčný

<p> Od nejprodávanější autorky New York Times přichází nový, samostatný román.</p> <p> Jmenuju se Aspyn, pracuju v domově pro seniory jako koordinátorka a mám svou práci ráda. Ale když dostanu za úkol hlídat na vycházkách jednoho z našich klientů – tedy hlavně jeho vnuka, který ho bez ohlášení klidně odveze z domova –, nejsem z toho zrovna nadšená. Zvlášť když zjistím, že dotyčného vnuka dost dobře znám!</p> <p> Důvody, proč by mě Troy Serrano neměl přitahovat:</p> <p> Zaprvé: Je protivný.</p> <p> Zadruhé: Před více než deseti lety jsme spolu chodili na střední školu a nemůžu říct, že bychom byli kamarádi.</p> <p> Zatřetí: Je to bývalý přítel mé kamarádky.</p> <p> A takhle bych mohla pokračovat dál.</p> <p> Takže mám smůlu a čtyři hodiny týdně musím přežít jeho nesnesitelné povýšenecké chování a vyslechnout si nevyžádané rady. Brzy mě však přesvědčí, jak moc se změnil… Nakonec si pomalu začínáme rozumět a naše vycházky se stanou něčím, na co se opravdu těším.</p> <p> Co se to se mnou děje?</p> <p> Zřejmě jsem nepochopila úkol, který jsem dostala. Protože ten rozhodně nezahrnoval, že mě bude vnuk našeho klienta přitahovat, že když v noci zavřu oči, budu na něj myslet a představovat si, jaké by bylo se s ním alespoň jednou vyspat!</p> <p> Nenávidím se za to, že fantazíruju o klukovi, který se ke mně vůbec nehodí. O klukovi, kterému jsem kdysi poškrábala auto klíčem (to je na dlouhé vyprávění, ale zasloužil si to).</p> <p> Nic víc to není, jen moje fantazie. Tedy až do té noci v baru, kdy jsme na sebe s Troyem náhodně narazili a všechna naše nahromaděná frustrace vyplavala na povrch.</p> <p> Přesto jsem přesvědčená, že to vůbec nic neznamená.</p> <p> Není přece možné, aby kluk, kterého nenávidím, byl zároveň ten, bez kterého nemůžu žít!</p>