Lubomír Martínek Lubomír Martínek

<p></p><p> Lubomír Martínek patří k nejvýraznějším současným českým spisovatelům. V jeho psaní se prolínají žánry prózy, povídky, eseje či úvahy v jakýsi nepřetržitý literární záznam vyvíjející se zkušenosti. Ústředním a vlastně jediným autorovým tématem je bezdomovectví, exil, vykořenění, nomádství, bloudění a putování, ve stále hlubším záběru pak směřující k otázce, v čem spočívá nezaměnitelnost postavení člověka ve světě a skutečná hodnota lidského života. </p> <p> Lubomír MARTÍNEK (* 9. května 1954 v Českých Budějovicích), prozaik, esejista a překladatel. Po maturitě na strojní průmyslové škole (1974) získal zaměstnání pomocného dělníka v ČKD Kompresory (1975–1976) a poté jevištního technika (kulisáka) v Divadle Na zábradlí. V roce 1979 emigroval do Francie, kde pracoval mimo jiné jako sociální asistent, konstruktér, řidič, stěhovák, malíř pokojů, tlumočník, stavitel a přepravce lodí či námořník. V Paříži začal spolupracovat s básníkem, dramatikem a výtvarníkem Jiřím Kolářem při vydávání Revue K, jejích zvláštních čísel a Edice Revue K. V letech 1987–1991 L. Martínek knižní Edici K řídil. Po roce 1989 žije L. Martínek převážně v Čechách a v Paříži. Spolupracoval též s nakladatelstvími Prostor a Paseka (v letech 2002–2003 zde řídil edici Poseidon), na Literární akademii v Praze vedl kursy tvůrčího psaní. – Knižně publikoval: <em>Představení</em> (próza, 1986), <em>Linka č. 2</em> (próza, 1986; 2. vyd. 1992), <em>Tipp-Ex fluid &amp; jiné idiotexty</em> (povídky, 1987), <em>Persona non grata</em> (1988; 2. vyd. 1993), <em>Mys dobré beznaděje </em>(próza, 1994), <em>Nomand´s Land</em> (eseje, 1994), <em>Palimpsest</em> (esej, 1996), <em>Quiproquo</em> (úvahy, glosy, aforismy, 1991; 2. vyd. 1998), <em>Sine loco - sine anno</em> (prózy, 1998, tři původně samostatně vydané prózy /všechny 1990/, kromě titulní dále <em>Palubní nocturnal</em> a <em>Errata</em>), <em>Opilost z hloubky</em> (román, 2000), <em>Mimochodem</em> (eseje, 2000), <em>Mezi polednem a půlnocí</em> (román, 2001), <em>Dlouhá partie biliáru</em> (román v dopisech, 2004), <em>Olej do ohně</em> (povídky, 2007), <em>Mýtus o Lynkeovi</em> (eseje, 2008), <em>Otrava krve</em> („elektronický rozhovor“, spolu s Karlem Halounem, 2009), <em>Muškátový oříšek</em> (cestopisná próza, 2012) a <em>Let želvy</em> (povídky, 2013).</p>