Popis produktu
<p>Častá námitka, že v každodennosti lidé vědecká fakta a souvislosti znát nepotřebují, je lichá. Kromě toho, že se o ně každodenní život opírá a bude opírat stále víc, je život daleko víc než pouhá každodennost. Nevědomí lidé jsou snadněji manipulovatelní a zneužitelní. Otázka tedy nezní, zda lidé mají nebo nemají vědecká fakta a souvislosti znát, ale spíš kolik jich mají znát a jakých, a zejména jak se s nimi zachází. A co vy? Co je nejvýznamnější objev a vynález posledních 2000 let pro vás? Jistá paní, která přivedla na svět a dokázala dobře vychovat houfeček dětí, sdělila, stejně jako několik účastnic a účastníků Brockmanovy ankety, že za nejvýznamnější vynález posledních dvou tisíciletí považuje hormonální antikoncepci. Navíc přidala automatickou pračku... (…) Z předmluvy: Tato knížka navazuje na Machiaveliánskou inteligenci (Eseje ze třetí kultury v roce 2000), která vyšla v roce 1999. Přes veškerou snahu chodí třetí kultura po tenkém ledu. Průzkumy evropské i americké populace dokazují hromadnou neznalost přírodovědeckých skutečností a souvislostí, které se učí na základní škole. Příkladem mohou být výsledky průzkumu evropské populace z léta roku 2000, provedeného uprostřed mediálního rámusu kolem geneticky modifikovaných potravin. Průzkum ověřoval, do jaké míry Evropané vědí, o co v této problematice vlastně jde. Zjistilo se, že absurdnímu výroku, „běžná rajčata neobsahují geny, zatímco geneticky modifikovaná rajčata je obsahují", věří 35 % dotázaných. Podle posledního průzkumu americké National Science Foundation méně než polovina dospělých Američanů chápe, že Země oběhne Slunce jednou za rok. Pouze 21 % dospělých Američanů dokáže definovat DNA. Co je molekula, ví 9 % americké populace. Vsadím se, že to v české populaci o moc lepší nebude. Přitom 78 % dotázaných Američanů věří na anděly, 30 % na převtělování, 29 % na čarodějnice. V tom by snad byl český národ rozumnější. Při soudobé bubnové palbě iracionality ze všech sdělovacích prostředků však dnes těžko říci... Jsme na začátku 21. století. Jestliže se dvě minulá století označují jako století páry, elektřiny a atomu, tohle bude stoletím informací. Knížka, kterou otevíráte, je další pokus o převod jejich zlomku z „vědečtiny do lidštiny". Obsahuje krátké eseje vycházející ze zlomku vývoje současného poznání. Pokouší se zachytit část přesahu, který z nich plyne. Mluví především o lidech. Čtenář zde proto najde sociálně kritické eseje. Jsme součástí přírody, takže jsou zde i kapitoly o chování zvířat. Smyslem této knížky není ani tak sdělení fakt, která se v krátké době budou měnit, jako souvislostí a způsobu myšlení, kterému se říká kritické nebo vědecké. Větší počet esejů se zaměřuje na jednu z největších, právě probíhajících vědeckých a technologických revolucí všech dob, což jsou objevy genomiky, jejichž praktické důsledky v průběhu jediné generace ovlivní život většiny lidí na Zemi. Zdaleka není nutné číst všechno. Myslel jsem na unavené, přesto stále ještě zvědavé a neokoralé lidi, ochotné číst ve vlaku, v metru, nebo před spaním, stejně jako na mladé lidi, kteří mají život před sebou. Čtěte, prosím, jen to, co vás zaujme. Ke zbytku je možné se vrátit. Pro čtenáře, kteří by chtěli jít do větší hloubky, je společně s poznámkami k textům uveden i seznam užité odborné literatury.</p>
