Popis produktu
<p></p><p class="cls1" style="font-size:15px;text-decoration:none;font-family:suissesign, sans-serif;font-variant:normal;white-space:normal;word-spacing:0px;margin-top:0px;text-transform:none;font-weight:400;color:rgb(51,51,51);font-style:normal;text-align:left;letter-spacing:normal;text-indent:0px;"> <span class="text-strong" style="margin-top:0px;font-weight:700;">Dějiny možná píšou vítězové. Muziku však mají na svědomí rebelové. </span></p> <p class="cls3" style="font-size:15px;text-decoration:none;font-family:suissesign, sans-serif;font-variant:normal;white-space:normal;word-spacing:0px;margin-top:0px;text-transform:none;font-weight:400;color:rgb(51,51,51);font-style:normal;text-align:left;letter-spacing:normal;text-indent:0px;"> <span class="text" style="margin-top:0px;font-weight:400;font-style:normal;">Pro většinu lidí jsou dějiny hudby pouze matným pojmem ze školních učebnic, s nímž má jejich vlastní posluchačský zájem jen málo společného. Pestrému dvacátému století předcházejí portréty vážných skladatelů a napudrovaných paruk. Dál do minulosti už je jen doba chorálů, lidových písní, louten a temna. Archeologické nálezy a historické zkoumání však ukazují, že hudba člověka provází od počátku lidstva: písně byly důležitou součástí lovu i duchovního života, šumění lučních trav znělo jako koncert. Proč se tedy z dějin hudby staly nudné zástupy úspěšných mužů? </span></p> <p class="cls1" style="font-size:15px;text-decoration:none;font-family:suissesign, sans-serif;font-variant:normal;white-space:normal;word-spacing:0px;margin-top:0px;text-transform:none;font-weight:400;color:rgb(51,51,51);font-style:normal;text-align:left;letter-spacing:normal;text-indent:0px;"> <span class="text" style="margin-top:0px;font-weight:400;font-style:normal;">Hudební historik a kritik Ted Gioia ve své odvážné knize tvrdí, že to je dáno obecně revolučními možnostmi hudby. Společnost musela nejdříve rebely potlačit a až následně jejich inovace zpracovala do krotkého hudebního kánonu. Vyprávět dějiny hudby proto pro Gioiu znamená vyprávět příběhy odpadlíků a podivínů, kteří hledali nové způsoby, jak, kde a pro koho vyluzovat zvuky či jen poslouchat. </span></p>
