Historie židovské kopané Lubomír Král

<p></p><p> Když se v roce 1922 tvořil vrcholový orgán fotbalu našeho mladého státu, "Československá associace footballová", dělo se to na národnostním principu. Mimo již existujících svazů (českého a německé menšiny) se součástí asociace staly i další samostatné svazy menšin - maďarský, polský a z hlediska početnosti aktivních hráčů největší - židovský (založen 1921). A právě jemu je věnována tato kniha, první u nás, která se touto problematikou zabývá.</p> <p> Kniha popisuje podrobně vznik a činnost Židovského fotbalového svazu (včetně mezižupních a mezisvazových utkání). Následují krátké profily činovníků a funkcionářů svazu či historie Sboru židovských soudců. Velkou část knihy však zaujímá tzv. Rejstřík klubů, detailně popsaná historie a činnost jednotlivých židovských klubů a to jak největších - Makabi Brno, Makkabea Bratislava, Makabi Prostějov a Hagibor Praha - tak mnoha menších. Velmi zajímavá je zejména bohatá historie Makabi Brno, klubu s přezdívkou "moravský Manchester", který patřil v počátku 20. let minulého století ke špičkovým evropským mužstvům a ač nehrál žádnou pravidelnou soutěž a věnoval se pouze zápasům přátelským a exhibičním, hrál zcela vyrovnané zápasy s populárními pražskými "S". Centrum jeho působení bylo ale spíše v zahraničí, kde byl, na atraktivních turné po Španělsku, Itálii či Rakousku, zdatným a vyrovnaným soupeřem velkoklubů jako FC Barcelony, Juventusu Tutín či Admiry Vídeň. Není divu, že na jeho soupisce bylo např. víc než 40(!) maďarských fotbalových reprezentantů.</p> <p> Publikace se také věnuje profilům několika vybraných hráčů a funkcionářů, jejichž společným rysem bylo, že pokud včas nezamířili za velkou louži nebo se před německým fašismem nezachránili odchodem do Palestiny či Austrálie, skončili v terezínském ghettu a v koncentračních vyhlazovacích táborech - fotbalové reprezentanty a olympioniky nevyjímaje. Je tedy logické, že závěrečná kapitola publikace se věnuje tzv. Terezínské fotbalové lize (1942 -1944), v níž se stal fotbal, hraný na nádvořích kasáren, jednou z mála možností alespoň na chvilku zapomenout na tamní nelehký život.</p>